Hledání jantaru na pláži

Baltský jantar není kámen, ale zkamenělá pryskyřice jehličnanů. Vznikl v eocénu, zhruba před 35–50 miliony let, v teplých lesích tam, kde je dnes Skandinávie a Baltské moře. Velká řeka unášela pryskyřici do delty u Sambijského poloostrova, v dnešní Kaliningradské oblasti, kde se zachovala v zelenošedé vrstvě, které staří horníci říkali „modrá zem“. Na tomto poloostrově leží asi 90 % světových zásob jantaru.

‍

Po době ledové začaly vlny rozrušovat sambijské břehy a pobřežní proudy unášely jantar na sever k Juodkrantė, Šventoji a Liepāji. Velké bouře dodnes rozviřují jantaronosné vrstvy mořského dna a na litevském pobřeží se ročně nasbírá asi 600 kg jantaru.

• Jděte po bouři, ne během ní. Lovci jantaru se shodují: čím větší a delší bouře, tím lépe, a nejlepší chvíle nastává, když se moře začne poprvé uklidňovat a vlny se ještě valí jedna za druhou.
• Brzy ráno, než ostatní projdou pás vyplavenin. Vyplavený jantar dlouho nevydrží: jakmile se změní vítr a proud, může během několika hodin zase zmizet.
• Sledujte chaluhy. Hledejte v příboji tmavé chomáče chaluh a větviček, zvlášť když nad nimi krouží racci. Když se takový chomáč přiblíží ke břehu, začíná lov.
• Prohrabávejte čerstvé hromádky u vody. Profesionálové nachytají asi 90 % jantaru sítí ve vlnách, ne na suchém písku.
• Nečekejte velké kusy. Běžný nález je velký jako hrášek nebo nehet a průhledné kousky se mezi naplaveninami hledají těžko.

‍

Ukazatel výše počítá jen vítr od moře, od jiho-jihozápadu po sever-severozápad. Zdejší pobřeží je obrácené na západ, takže právě tento vítr žene vlny na pláž. Je to orientační pravidlo založené na zkušenostech lovců jantaru a meteorologických datech, ne vědecká předpověď.

Na dně Baltu dodnes leží zbytky zápalné munice z druhé světové války. Bílý fosfor z ní moře vyplavuje na břeh a vypadá přesně jako jantar. Když vyschne, vzplane už při teplotě kolem 40–50 °C, takže stačí teplo v kapse, a hoří při teplotě až 1000 °C. V létě 2015 si během týdne a půl v Šventoji popálilo ruce pět rekreantů, mezi nimi sedmiletá dívka, když se „jantar“ náhle rozpálil. Plavčíci říkají, že po bouřích takových případů přibývá a většina se stane mezi moly v Šventoji.

‍

• Noste rukavice a nikdy nic nedávejte do úst.
• Nálezy nikdy nedávejte do kapsy. Noste je v kovové krabičce nebo jiné nehořlavé nádobě.
• Nálezy nechte důkladně vyschnout venku, než je vezmete dovnitř.
• Pokud „kamínek“ začne dýmat nebo hořet, zasypte ho pískem nebo ho hoďte do vody. Popálenou kůži hned ponořte do vody (stačí mořská), dál ji chlaďte a volejte 112.

‍

První tři rady pocházejí od litevského ministerstva životního prostředí. A dokud fouká bouře, do vody nelezte: ani zkušení lovci jantaru neberou hosty do velkých studených vln.

Ano. Co moře vyplaví, smí sbírat kdokoli: tato tradice je od 19. století svobodná a otevřená všem a sám Přímořský regionální park pořádá exkurze za lovem jantaru. Kopat jantar v dunách nebo na mořském dně se nesmí. Podle litevského zákona o podzemním bohatství se jantar považuje za nerostnou surovinu a k jeho těžbě je potřeba povolení.

‍

Karklė a Nemirseta leží v Přímořském regionálním parku a Kuronská kosa má vlastní chráněná území. Držte se tam značených cest a nešlapejte po dunách.

Když bouře nehrozí, nejlépe si jantar prohlédnete v Palangském muzeu jantaru v paláci Tiškevičiů v Botanickém parku, asi 900 metrů od hotelu přes park Birutė. V patnácti sálech je k vidění kolem 4 500 kusů jantaru, od hmyzu uvězněného v pryskyřici před miliony let až po Sluneční kámen, který váží asi 3,5 kg.

‍

Od 16. září do 14. května je muzeum otevřeno od úterý do soboty 10.00–18.00 a v neděli 10.00–17.00, v létě o hodinu až dvě déle. V pondělí a o státních svátcích je zavřeno a pokladna zavírá hodinu před muzeem. Vstupenka stojí mimo sezónu 6 € (zlevněná 3 €), v létě 8 € a 4 € a můžete si koupit vstupenky online. Procházku parkem po cestě popisuje náš průvodce Park Birutė a Muzeum jantaru.

‍

Na skutečný „úlovek“ doporučuje Přímořský regionální park exkurze za lovem jantaru s místním průvodcem v Karklė. Na ceny a termíny se zeptejte v návštěvnickém centru parku.