Přímořský regionální park

Přímořský regionální park byl založen 24. září 1992 a táhne se od staré Palangy až k okraji Klaipėdy. Víc než polovinu jeho 5 865 hektarů tvoří Baltské moře, takže park chrání i to, co ze břehu nevidíte: pobřežní vody, kde zimují hoholky lední a kde se v chladných měsících shromažďuje na moři přes 10 000 ptáků.

‍

Na souši chrání vzácné kamenité pobřeží lemované útesem, duny a travnaté porosty na dunách. Roste tu vratička jednoduchá, která se jinde v Litvě nevyskytuje. V parku bylo zaznamenáno asi 140 druhů ptáků.

‍

Od roku 2023 park spravuje Ředitelství chráněných území Malé Litvy. Starý web parku už nefunguje, aktuální informace proto hledejte na mlietuva.lrv.lt a saugoma.lt.

Olando kepurė („Holanďanova čepice“) je zhruba kilometr dlouhý útes na břehu Baltu mezi Karklė a Giruliai, který vznikl před 12–15 tisíci lety. Jeho vrchol je asi 24 metrů nad mořem a svah spadá 16–18 metrů dolů k pláži. Dlouho byl orientačním bodem pro námořníky: navigační znaky tu stály od začátku 19. století a v roce 1818 zanesl pruský inženýr C. Wutzke název do map a plavebních příruček.

‍

Odkud název pochází, nikdo s jistotou neví. Podle jednoho vyprávění kopec při pohledu z moře vypadá jako rybářská čepice holandského střihu. Jiné ho spojuje s holandskými osadníky v Klaipėdě v 16. století. Tak či onak, v roce 2025 zaznamenalo počítadlo na vyhlídkové plošině 362 946 návštěv, takže je to nejnavštěvovanější místo, o které se ředitelství parku stará.

‍

Vlny a podzemní voda útes obrušují asi o 50 cm ročně. Vymyly z něj také kosti mamutů staré asi 23 000 let a dva z těchto nálezů jsou vystavené v návštěvnickém centru v Karklė.

Karklė se poprvé připomíná v roce 1253. V polovině 19. století byly její usedlosti rozvrženy tak, aby každý dvůr měl vlastní cestu k moři. Dnes je to jediná dochovaná rybářská vesnice na pevninském pobřeží Litvy, kde se dosud používají sítě, a každý rok se tu koná rybářský svátek Menkinė, pojmenovaný po tresce. Na tomto pobřeží se také dodnes loví jantar: ručně, ve vlnách, malými síťkami.

‍

Nemirseta leží na severním konci parku, už na území Palangy. Německy se jmenovala Nimmersatt a až do první světové války to byl nejsevernější bod Německého císařství. Zbyla tu stará záchranná stanice a zčásti zřícený Kurhaus, postavený na místě hospody z 15. století. Duny u Nemirsety jsou divoká příroda nejblíže k hotelu: asi 6 km na kole.

• Na kole. Přímořská cyklostezka vede z Palangy přes Nemirsetu, kolem Plazė, Karklė a útesu Olando kepurė do Giruliai a Klaipėdy. K útesu Olando kepurė je to asi 16 km, zhruba hodina pohodové jízdy. V roce 2025 se jen na úseku mezi Karklė a Nemirsetou napočítalo skoro 150 000 průjezdů cyklistů.
• Autem. Asi 18 km a 22 min na parkoviště u útesu Olando kepurė, 16,5 km k návštěvnickému centru. Od parkoviště je to na vyhlídku asi 500 m pěšky.
• Autobusem. Přímý autobus z Palangy do Karklė nejezdí. Jeďte linkou 31 na zastávku „Universiteto st.“ v Klaipėdě, přestupte na městský autobus č. 24 a vystupte na zastávce „Olandų kepurės st.“ nebo „Pajūrio regioninio parko lankytojų centro st.“. Jízdní řády si ověřte den předem: stops.lt.

• Parkování. Parkoviště u útesu Olando kepurė je placené po celý rok, 8.00–20.00. V roce 2025 stálo od 1. května do 15. září 2,50 € za hodinu a po zbytek roku 1 € za hodinu. Parkoviště na ulici Placio v Karklė jsou placená jen v sezóně. Čistě elektrická auta a auta s parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením neplatí.
• Návštěvnické centrum je v neděli a v pondělí zavřené. Mimo sezónu se vyplatí předem zavolat: +370 46 412 483.
• V Plazė se nekoupe. Jezero leží v přísné rezervaci a dá se jím kochat jen z pozorovatelny ptáků.
• Táboráky a stany jen na vyhrazených místech, například na odpočívadle u jezera Kalotė. Spát nebo vařit v obytných autech je v chráněném území zakázáno, s výjimkou kempů.
• Návštěvnická vstupenka je dobrovolná: 1 € na den. Pomáhá platit údržbu stezek.